Omlouvám se mužské části populace, že není zmíněn houser, ale tak nějak vnitřně si myslím, že tyto věty říkáme my dámy častěji...
Už jste si to někdy samy sobě řekly?
Které se, byť jen náznakem, taková myšlenka někdy vloudila na mysli, ať udělá 10 dřepů.
Tyto myšlenky k nám přicházejí, když se nám něco nepodaří, zklameme, nejčastěji sami sebe, nedosáhneme očekávaného výsledku, nezhubneme vysněných 15 kilogramů, nevydržíme cvičit 5x týdně, dáme si čokoládu, i když jsme se zařekly, že již nikdy více, něco sezobáme i po 10. večerní, protože nás honila neskutečně neskutečná mlsná, dáme si na oslavě, večírku něco, co by se zrovna nedalo nazvat redukčně-zdravotně-bio-bezenergetická vychytávka...Které se to někdy stalo, dáme si dalších 10 dřepů.
Dobrá zpráva - aktivní životní styl nám rozhodně není přirozený.
Asi skoro většina z nás se sem tam s radostí svalí na gaučík s bříškem jak v pokojíčku...jestli to máte také tak, dejte si 10 dřepů.
Utěšující zpráva je, že pokud se rozhodneme k nějaké změně životního stylu, tuto změnu nakonec v našem životě udrží napevno jen 15% osob. Základem je chytrý cíl!
My všichni ostatní "zrecidivujeme", vrátíme se k původním nešvarům. Otázkou času a odvahy, je, kdy se zase pokusíme o další nástup do kola změny, další šance je vždy. Povzbuzením je, že cvik dělá mistra a třebas po 4., dle literatury spíše po 10., se naše šance na udržení neskutečně zvyšují.
O tom, jak by měl vypadat náš CHYTRÝ cíl, na který míříme a rádi bychom ho dosáhli, píšeme ZDE.
Kamarad´te se sami se sebou!
Představte si, že by takto "zklamala" vaše dobrá kamarádka. Po týdnu racionálního jídelníčku, kdy šla 2x v týdnu cvičit, se v neděli "neuhlídala“ a dala si ke kávě štrúdl, vám bude líčit, jak je to na nic, že už zase zklamala. Zkuste se zamyslet, jak na vás bude kamarádčino "domnělé" selhání působit? Co jí řeknete? Jak jí pozitivně namotivujete, protože 2x týdně si jít zacvičit, je ve vašich očích pro ni skvělý výkon, rozumný jídelníček v jejím uspěchaném životním rytmu, v kombinaci s péčí o rodinu, zaměstnání také není nic jednoduchého. A jeden kus štrúdl, kdyby po něm nenásledovala degradace zbytku štrúdlové šály či totální likvidace zásob čokolád pro děti se slovy "Teď už je to stejně fuk..." by vlastně skoro nic neznamenal....také si to myslíte? Jestli ANO, prosím dejte si zase 10.
Kamarádku nezatracujeme, naopak její "poklesek" v našich očích není vůbec žádný průšvih a většinou nás napadne několik možností řešení, kdy alespoň jedna bude teoreticky fungovat.
Tak proč se tak často nekamarádíme sami se sebou, jsme na sebe tak přísní? Proč to, co svým blízkým a milým klidně promineme, sami sobě vyčítáme a sami sebe osočujeme? Zkuste si, prosím příště, až vás zase přepadne pocit, že jste zklamaly, že jste to nezvládly, nevydržely, představit, co na to řeknete sami sobě, jako svá nejlepší přítelkyně. Máte pocit, že dobrá kamarádka to vidí nadějněji než vy? Pokud ANO, tak 10 poctivých nakonec.
Závěrem malý marketingový průzkum, napište nám, prosím, na naší FB stránku kolik dřepů jste, milé dámy, během tohoto článku udělaly. A pokud to rezonuje i s některým mužem (a to by měl opravdu zajímalo), tak klidně dejte místo dřepu nějaký ten bench press.
Marie Skalská